Meziplodiny, krycí plodiny, zelené hnojení
jakkoliv jim říkáme, rostou pro půdu, krmí ji a dokážou mnohem více, než jen být účinnou prevencí proti erozi.

Meziplodiny je důležité zařazovat do osevního plánu, aby se půda po sklizni hlavní plodiny zakryla, méně se ohřívala a podporoval se život v půdě dotací kvalitní organické hmoty. Meziplodiny půdu prokořeňují do hloubky, některé druhy svými mohutnými kořeny rozrušují i utužené vrstvy půdy, jiné zase jemnými kořeny zlepšují její strukturu, tak se postupným využíváním meziplodin prokoření půda v celém svém horizontu. Tím, že je půda prokořeněná do hloubky, zvyšuje se její zasakovací schopnost, využití srážek z přívalových dešťů a tak je možné zajistit udržení vody v krajině. Navíc půda bohatá na organickou hmotu je schopná zadržet značné množství vody, kterou mohou využít rostliny pro svůj růst i za sucha a svými listy při transpiraci potom ochlazují okolní krajinu.
Půdě je nejlépe v zeleném kabátě, proto se musíme snažit, aby půda byla co možná největší část roku zakryta nějakou plodinou nebo meziplodinou. Meziplodiny z dlouhodobého hlediska pomáhají řešit problém sucha, který umocňuje nepříznivý stav půdy a dále faktory, které působí na holou půdu po sklizni hlavní plodiny. Meziplodiny se významně podílejí na koloběhu živin a uhlíku v půdě, jsou to malé solární motory, které transformují značné množství energie slunečního záření do rostlinné biomasy – jednoduše řečeno – zdarma čerpají energii ze slunce do půdy. Díky meziplodinám můžeme živit půdu po celý rok a efektivně využívat slunečního záření, srážek, živin v půdě i během měsíců, kdy by na poli jinak nic nerostlo.
Meziplodiny je třeba chápat jako investici, se kterou je důležité správně zacházet a pak se nám mnohonásobně vrátí.
Vlastní zkušenost je nejlepší učitel
Toto rčení dokládá, že meziplodiny nebudou fungovat hned a samy od sebe, musíme vědět čeho a jakým způsobem chceme dosáhnout…
Funkce meziplodin
1. Ochrana půdy proti vodní i větrné erozi
- Rostlinný pokryv brání rozpadu půdních agregátů vlivem dopadajcích kapek a odnosu půdy povrchovým odtokem
- Prokořenění půdy usnadňuje zasakování vody a lepší využití srážek
- Eliminace rizika znečištění vodních toků
- Meziplodiny chrání půdu i před větrnou erozí
- Díky vhodně zvoleným meziplodinám a technologii lze vytvořit celoroční pokryv a celoplošnou ochranu půd
- Dlouhodobým pěstováním meziplodin se půda prokořeňuje stále hlouběji, zlepšuje se půdní struktura a pórovitost, půda je schopná pojmou značné množství vody z přívalových srážek, omezuje se eroze a vytváří zásoba.

Půdní erozí je v současné době ohroženo až 67% zemědělské půdy. Na silně erodovaných půdách klesají podle MZe hektarové výnosy až o 75%. Na vznik vodní eroze má největší vliv sklonitost a délka pozemku po spádnici, dále pak vegetační pokryv, vlastnosti půdy a její náchylnost k erozi, přítomnost protierozních opatření a četnost výskytu přívalových srážek.
Zmenšuje se mocnost půdního profilu a půda se ochuzuje o její nejúrodnější část ornici - snižuje se obsah OH, humusu, minerálních živin, obnažuje se podorničí s přirozeně nízkou úrodností, snižuje se propustnost půdy pro vodu a prohlubují se problémy s erozí a suchem.

Je nutné začít s půdou pracovat tak, aby dál nedegradovala, udržela si produkční schopnost a taky schopnost pojmout a zadržet co nejvíce vody.
Na obrázku je pohled na svažitou krajinu jižní Moravy s patrnými projevy eroze na jednom svahu a protější svah, kde stojíme je krytý porostem inkarnátu.
Meziplodiny jsou naprosto nezbytnou součástí osevních postupů, dokáží celopološně zakrýt a chránit půdu v mimoprodukčním období. Správně zvolená meziplodina půdu nevysušuje naopak prokořeňuje ji do hloubky a zlepšuje její strukturu, aby mohla voda zasakovat hlouběji a vytvořily se zásoby.
2. Produkce organické hmoty a podpora života v půdě
- Meziplodiny prokazatelně zvyšují obsah organické hmoty v půdě
- Podporují biologickou rozmanitost a zvyšují mikrobiální aktivitu půdy
- Díky prodloužení vegetačního pokryvu se mohou množit prospěšné bakterie, houby, rozvíjí se mykorhíza
- Ve zdravé půdě je až 7 t/ha půdních organismů. Po 1 až 2 letech správného zapojení meziplodin se zdvojnásobí počet žížal v půdě.
- Zlepšuje se celkový fyzikání stav, struktura a pórovitost půdy, s tím spojená schopnost zachytit a pojmout velké množství vody
3. Přirozená dotace N a recyklace živin
- Meziplodiny váží ve své biomase značné množství živin, které si osvojují i z hlubších vrstev půdy
- Udržují živiny v kořenové zóně, redukují tak jejich ztráty vyplavením (N, K, Ca)
- Využitím meziplodin dochází k mobilizaci P a dalších prvků z obtížně dostupných forem
- Zajišťují efektivnější využití dodaných živin
- Snižují riziko kontaminace podzemních vod pohyblivými formami dusíku
- Jeteloviny a luskoviny v meziplodinách přirozeně zvyšují obsah N v půdě
- Symbiotickou fixací lze dodat do půdy 50 – 200 kgN/ha dle druhu leguminózy a délce vegetace
- Mineralizací nadzemních a kořenových zbytků získávají následné plodiny živiny v dobře přístupné formě. Dynamika procesu mineralizace je závislá na poměru C:N - důležitou roli hrají zvolené druhy v meziplodinové směsi, termín a způsob ukončení vegetace.
Meziplodiny transforumují živiny z půdy do své biomasy - produkují organickou hmotu a zlepšují využití živin

4. Zlepšení půdních vlastností
- Podpora drobtovité struktury
- Biodrill efekt – rozrušení utužených vrstev půdy silnými kořeny, přirozená meliorační schopnost
- Gravitační póry pro lepší zasakování vody do půdy
- Snadnější zpracovatelnost půdy
Bio drill efekt – některé druhy meziplodin jsou schopny svým silným kořenovým systémem rozrušit a prorůst utužené vrstvy půdy. Vytváří tak přirozenou drenáž a podporují zasakování vody. Současně využívají živiny z podorničí a znovu je zpřístupnit následné plodině. Kanály po odumřelých kořenech např. ředkve jsou bohatým zdrojem živin a rády je využívají kořeny následné plodiny, profitují z toho a mohou sami prorůstat hlouběji i v utužených půdách.
Tvorba gravitačních porů:
- Primární efekt – vytváří síť kořenů
- Sekundární efekt – drenáže, prostory pro odumřelých kořenech
- Terciální efekt – drenáže vytvořené mikroorganismy při rozkladu odumřelých kořenů
Zdravá půda má přes 50% pórů – spousta prostoru pro vodu!
4. Využití sluneční energie a CO2
- Meziplodiny umožňují využít sluneční energie, která je zdarma, k budování půdy
- Při fotosyntéze spotřebovávají CO2, transformují sluneční energii do své biomasy a produkují O2
- Meziplodiny jsou výkonné solární motory, které krmí půdu a současně snižují množství skleníkových plynů
- Efektivní využití sluneční energie a srážek k tvorbě organické hmoty mimo hlavní sezónu
Fotosyntetický přebytek – motor pohánějící život v půdě, chloroplasty produkují o 40% více cukrů než potřebuje rostlina k růstu – tento přebytek je vylučován kořeny do půdy jako zdroj energie pro půdní organismy. Rostliny tak záměrně krmí a podporují rozvoj mikrooganismů ve své rhizosféře.
6. Podpora boje proti suchu
- Půda pod zeleným krytem se méně ohřívá a je chráněná před neproduktivním výparem a ztrátou vody
- Meziplodiny sice spotřebovávají vodu k tvorbě biomasy, ale díky nim je možné využit srážek v době, kdy na poli nic neroste k tvorbě a obohacení půdy o OH, která dál zlepšuje hospodaření s vodou
- Meziplodiny transpirací uvolňují vodu do ovzduší a ochlazují okolní krajinu
- Díky dostatku OH a prokořeněním půdy do hloubky, je půda schopná zachytit velké množství vody
- Dobře strukturovaná půda s dostatkem OH lépe odolává stresu a rychleji regeneruje
- Pozor na nevhodné meziplodiny, vysoké výsevky, způsob a termín likvidace!
Teplota holé půdy a půdy prod rostlinným krytem se v jeden moment výrazně liší:
- Optimální teplotní rozsah pro rostliny je 18 – 35°C
- Při teplotě 21°C mohou rostliny využít k růstu 100% vody z půdy, při teplotě 35°C klesá využití vody na 15%, zbývajících 85% se ztrácí odparem a transpirací.
- Při teplotě 38 – 55°C se veškerá vlhkost 100% ztrácí odparem nebo transpirací. Některé druhy bakterií a členovců začínají hynout.
- Při teplotě 60°C hynou půdní bakterie.

7. Přerušovač OP, podpora biodiverzity
- Meziplodiny umožňují rozšířit zúžené OP a využít zlepšující plodiny
- Meziplodiny potlačují růst plevelů, oslabují je a neumožní jim další rozvoj. Omezují zaplevelení a zesilují účinek herbicidních zásahů. Důležité je vytvořit vyrovnaný porost meziplodiny s dobrou dynamikou růstu.
- Některé druhy meziplodin mají alelopaticý efekt - vylučují do půdy látky, které brání klíčení plevelů.
- Meziplodiny mají i fytosanitární účinek - jako přerušovače zelených mostů pro šíření některých chorob, podporují rozvoj správným mikroorganismů v neprospěch fytopatogenních, zlepšují přijatelnost živin a tím i zdravotní stav a kondici následných plodin. Některé druhy jako je ředkev, hořčice nebo čirok redukují počet půdních háďátek - antinematocidní efekt.
- Meziplodiny umožňují rychlejší odbourávání reziduí herbicidů v půdě - díky zvýšené bilogické činnosti půdy, určitou část reziduí spotřebují a zmetabolizují i samotné rostliny meziplodin.
- Podpora volně žijících zvířat a užitečného hmyzi
9. Doplnění krmivové základny
- Meziplodiny mohou zajistit i rychlou a levnou produkci krmi
10. Krajinotvorná funkce a zlepšení PR vůči nezemědělské veřejnosti
- Ozelenění krajiny a kvetoucí porosty meziplodin během podzimu a zimy