Technologie pro meziplodiny

Krok 1. Volba meziplodinové směsi

Zohledněte délku vegetace – termín setí, nástup prvních mrazíků

V případě časných žní je výběr meziplodinových druhů široký

V chladnějších oblastech při opožděné sklizni už nemusí být dostatek času na založení meziplodiny před následující ozimy, nebo pozdní setí v kombinaci se zkracujícím se dnem nezajistí dostatečnou dynamiku růstu, nárůst hmoty, využití živin z půdy a půdní pokryv – o to důležitější je správná volba druhů meziplodin.

V oblastech s krátkým odstupem mezi hlavními plodinami lze vyžít doprovodné plodiny seté spolu s hlavní plodinou nebo jako přísevy do hlavní plodiny

Vymrzající, ozimé formy
Druhy vhodně doplňující hlavní plodiny v osevním postupu, omezení rizika přenosu chorob a škůdců
Diverzita a funkčnost meziplodin

Krok 2. Setí meziplodin

Co nejdříve po sklizni hlavní plodiny, zajistit dostatek vláhy pro vzejití
Optimum od 15. července do 20. srpna využít dlouhý den pro maximální tvorbu biomasy
Pro pozdní termíny setí volil rychle se vyvíjející druhy odolné chladu (lnička, ředkev, hořčice)
Meziplodina nesmí tvořit semena – největší přínos pro půdu má meziplodina likvidovaná v době květu – kdy zároveň dosahuje nejvyššího množství vytvořené biomasy
Při setí meziplodiny maximálně šetříme vláhou
Optimální počet rostlin 100 – 350 na m², husté porosty zbytečně vysušují půdu
1. Přímé setí do strniště – preferujeme vyšší strniště (15 – 25 cm), lepší práce sečky, méně slámy v seťovém lůžku, lepší vzcházení meziplodin, menší riziko fytotoxicity reziduí herbicidů ve slámě
2. Setí do podmítky – minimalizovat hloubku zpracování půdy na 2 – 3 cm, omezí se konkurence výdrolu, který se nedostane do hlubších vrstev půdy. V případě opožděného setí meziplodiny, podmítku provést až těsně před setím, pro omezení konkurence výdrolu, nebo likvidovat vzešlý výdrol před setím (prutové brány, malé disky, …řepka do fáze 3 listů)
3. Setí současně s kypřením případně zásobním hnojením pomocí různých výsevních adaptérů
4. Setí meziplodiny ještě před sklizní hlavní plodiny

Termín setí hraje velmi důležitou roli v práci a efektu meziplodiny. Ukázka rozdílu ve vývoji svazenky při setí polovině (vpravo) a na konci (vlevo) srpna.

Základ je setí co nejdříve po sklizni hlavní plodiny a šetření s půdní vláhou. Diskovými secími stroji lze vysévat meziplodiny i do strniště.

Strniště zastiňuje půdu, chrání ji před přehřátím a podporuje lepší zasakování vody v případě přívalových srážek v porovnání s podmítkou. Strniště ale zároveň poskytuje ochranu pro hraboše před dravci. Kde se očekává výskyt hrabošů a při setí meziplodiny do strniště volíme směsi rychle rostoucích druhů jako je hořčice, ředkev, lnička. Použití jetelovin, které rostou pomalu a jsou vyhledávanou a chutnou potravou hrabošů je v tomto případě neekonomické.

Vícenásobná podmítka předcházející setí meziplodin může vést k prosušení půdy a nevyrovnanému založení porostu, navíc se do seťového lůžka dostává sláma s možnými rezidui herbicidů, které dále brzdí růst meziplodin.

Riziko u pozdě seté svazenky je, že do zimy nevstupuje v požadované fázi růstu citlivé k vymrznutí a je nutné na jaře před setím likvidovat ji chemicky.

Rezidua herbicidů z předešlých plodin

Uvážená strategie herbicidní ochrany hlavních plodin
Ošetření ozimů již na podzim, jarní aplikace provádět co nejdříve (pozor na sulfonylmočoviny, aminopyralid)
Rezidua herbicidů zůstávají ve slámě – přímé setí meziplodin má i zde své přednosti oproti setí do podmítky, kde je sláma v kontaktu se vzcházející rostlinou
Budoucnost je v cílených a páskových aplikacích herbicidů

Doporučený termín setí a výsevek meziplodin

Plodina	začátek srpna	polovina srpna	konec srpna	září
hořčice bílá lnička setá ředkev olejná řeřicha	70	150 150 80 400	200 200 100 500	250 250 100 600
svazenka vratičolistá/svazenak shloučená	200	250	300
světlice barvířská mastňák hábéšský	300	350	400
jetel nachový jetel šípovitý vikev setá komonice lékařská	300 300 80 250	90 250
žito trsnaté jílek mnohokvětý

Krok 3. Hnojení meziplodin

Směs meziplodin by ideálně měla obsahovat alespoň 50% leguminóz.
V případě nedostatku pohotových živin v půdě, má hnojení meziplodin své opodstatnění, přínos pro následnou hlavní plodinu má často mnohem větší efekt než její hnojení na jaře.

Funkční meziplodinová směs má obsahovat aspoň 50% bobovitých plodin, které fixují N ze vzduchu pomocí bakterií pro sebe, ale i další komponenty ve směsi meziplodin, přirozeně tak zvyšují obsah N v půdě.

Leguminózy se liší svými kořeny i velikostí hlízek. Nezáleží však na velikosti, ale jejich množství, které je dané biologickou činností půdy a také obsahem N v půdě. O funkci hlízek se přesvědčíte, pokud je rozříznete a budou uvnitř červené.

Jednotlivé druhy ve směsi se vzájemně podporují. Mohutně kořenící druhy jako ředkev snadno prostupují půdou, toho využívají kořeny leguminóz, aby se dostaly hlouběji a za to je zásobují dusíkem.

I meziplodiny potřebují pro svůj růst a tvorbu biomasy dostatek živin. Pokud chceme budovat půdu je potřeba hnojit i meziplodiny. Vlevo na obrázku je směs hořčice a ředkve po pšenici, kde byla vynechaná kvalitativní dávka N, vpravo byla pšenice hnojena plnou dávkou. Jde vidět, jak meziplodiny umí hospodařit s reziduálními živinami v půdě.

Krok 4. Likvidace meziplodin

– herbicidy, válení (klasické nebo řezací válce), vymrznutí

Termín ukončení vegetace je závislý na zvoleném druhu meziplodiny (vymrzající, nevymrzající) a následné hlavní plodině (pro časně seté jařiny již na podzim)

Meziplodiny se svými kořeny starají o půdní strukturu a vytváří kanály, kudy může zasakovat do půdy voda. Proto je při likvidaci meziplodin vhodné volit jen povrchové zapravení jejich biomasy.

Řezací válce pracují rychle, křehkou hmotu snadno rozřežou a zajistí její kontakt s půdou, díky tomu se rychle startuje rozklad organické hmoty. V půdě zůstávají neporušené kanály po kořenech meziplodin a žížalách, díky tomu dochází k lepšímu využití zimních srážek a na povrchu je půda chráněná vytvořeným mulčem.

Zapravení meziplodin diskovým nářadím je rychlé a zajistí dobré promísení zelené hmoty s horní vrstvou půdy.

Na obrázku vlevo je mezidplodina týden po mělkém zapravení diskovým podmítačem. Hmota se pomalu rozkládá vlivem půdních organismů, na povrchu zbytky tvoří ochranný mulč, půda má krásnou drobtovitou strukturu díky prokořenění.

Další možností je mulčování meziplodin, což je časově a energeticky náročnější.

Po mulčování zůstává většina hmoty na povrchu půdy a půda je tak velmi dobře chráněná, přitom půdní organismy zajistí rozklad hmoty a její promísení s půdou.

Meziplodiny při správné používání mohou postupně úplně nahradit mechanické zpracování půdy, potom lze zkoušet technologie, jako je přímé setí, v tomto případě ozimé pšenice do zmulčované meziplodiny, která částečně vymrzne, o zbytek se postará běžné jarní herbicidní ošetření do obilnin.

Ukázka přímého setí do meziplodiny

Shrnutí: Jak dělat meziplodiny s úspěchem

Základ učení je nebát se experimentovat
Volte meziplodiny s ohledem na:
- délku vegetace – OP, délka mezidobí hlavních plodin, rychlost růstu
- zařazení bobovitých – fixace N, ideální zastoupení 50% ve směsi
- poměr C/N a rychlost rozkladu a zpřístupnění živin
- prokořenění půdy, tvorba struktury, lepší zasakování vody
- ochrana proti erozi
- citlivost k vymrznutí,
- fytosanitární efekt, potlačení plevelů, …
- krmné využití (trend 2 sklizně do roka)
Setí co nejdříve, případně setí do hlavní plodiny
Meziplodiny zapracovat jen mělce do půdy nebo jen poválet (nezaorávat)
Vyhýbat se problémovým plodinám (rozšíření chorob, zaplevelení)
Meziplodiny dělat maximálně efektivně
Postupně investovat do nové technologie
Podpora výzkumu, sdílení zkušeností

Dvě varianty meziplodin. Vlevo vymrzlá hořčice, po které zbylo značné množství zdřevnatělých stonků, které mohou na jaře dělat problémy při setí, navíc za sucha mohou brzdit růst jařin z důvodu konkurence o vodu a dusík potřebných k rozkladu hmoty. Vpravo vyvážená vymrzající směs meziplodin, která poskytuje patřičnou ochranu půdě, díky ředkvím jsou vytvořené hluboké drenážní kanály, leguminózy zajistily dotaci dusíku, hmota se postupně rozkládá, rozpadlé zbytky nebudou komplikovat setí a vzcházející porost jařin bude profitovat díky dostupným živinám.

Základ úspěchu při pěstování meziplodin je časný termín setí a volba správných druhů meziplodin. Svazenka je vymrzající meziplodina, ale pokud je zaseta pozdě a nedoroste před zimou fáze, kdy je citlivá k vymrznutí snadno přezimuje.

Včas setá svazenka snadno vymrzá, zajistí výborný pokryv půdy, kvalitní prokoření, rychlý rozklad hmoty a zpřístupnění živin na jaře. K tomu velmi dobře potlačuje plevele, což ukazuje vynechávka na poli, kde nebyla svazenka zasetá.

Na co si dát pozor

Pokud nejsou meziplodiny použity správně, mohou způsobit i vážné problémy
V případě hustého výsevu, volbě špatného druhu, pozdní likvidaci mohou výrazně konkurovat hlavní plodině o vodu, světlo a živiny
Především v suchých oblastech může pozdní likvidace především brukvovitých vést k výraznému nedostatku vláhy pro hlavní plodinu
Některé meziplodiny se mohou stát nežádoucím plevelem v hlavní plodině a prodraží herbicidní ošetření (pohanka v kukuřici, …)
V případě přemnožení hrabošů a jiných škůdců, vytvářejí meziplodiny dobré prostředí pro jejich další rozvoj. V těchto případech je na míst místo setí meziplodin opakovaná kultivace půdy a redukce jejich početnosti

Podzim ní Strip till v hořčici.

Napáskované pole s vymrzající meziplodino u, zajišťuje velmi dobrou protierozní ochranu a hospodaření s vodou. Čisté zpracované pásy po Strip till se na jaře budou brzo ohřívat a usnadní založení vyrovnaného porostu kukuřice.

Jarní strip till ve směsi hořčice a ředkve, s antinematocidním efektem má svoje opodstatnění při pěstovaní cukrové řepy.